Vítr

Vítr jako původce sta onemocnění

S jarem je svázán VÍTR, který patří v okruhu pěti prvků DŘEVU. Na jaře se proto vyskytují tzv. nemoci větrné či z větru. I když je vítr charakteristický pro jaro, bývá součástí všech ročních období.

Vítr může způsobit onemocnění sám o sobě, ale velmi často se přidává k ostatním škodlivostem, a proto mu bývá přisuzován největší podíl na vzniku onemocnění (je označován jako “původcem sta onemocnění”). Čínská medicína rozeznává vítr vnější a vnitřní. Vnější vniká do těla především přes nos a ústa a dále přes dýchací cesty do plic, dalším místem průniku je pak šíje, může se také protlačit přes kůži do podkoží a prostoru mezi kůží a svaly; vnitřní vítr pak vzniká při disharmonii jater nebo poškozením tělních tekutin v důsledku hromadění vnitřního horka.

Pro vítr je typické, že je pohyblivý, nestálý, proměnlivý, všude pronikající, vším pohybující, nemá tvar ani stálé místo. Je lehký, má tendenci stoupat vzhůru a nadnášet. Větrná škodlivost proto napadá zejména horní část těla (hlavu, šíji, obličej) a jeho povrchové části (kůži, prostory mezi kůží a svaly) a dále plíce označované za “střechu” ostatních orgánů. 

Mezi příznaky napadení hlavy patří bolesti hlavy, závratě, ztuhlost šíje nebo svalstva tváře. Pro postižení plic je typický kašel, ucpání nosu, svědivé bolesti krku. Proniknutí pod kůži vyvolává nesnášenlivost průvanu, horečku nebo zvýšené pocení.

Pohyblivost a proměnlivost větru se projevuje tím, že bolesti nebo svědění nejsou omezeny na jedno místo, ale různě se po těle přemisťují. Onemocnění způsobené větrem mají náhlý vznik a stejně tak náhle mohou ustupovat a mívají prudký průběh – mozkové příhody či epileptické záchvaty.

Na jaře je tedy dobré pamatovat na zvýšenou vnímavost těla na větrnou škodlivost a přiměřeně se před ním chránit. Vítr se vyskytuje v mnoha podobách, způsobuje ho například klimatizace, různé ventilátory, jízda na motorce nebo obyčejný průvan. 

Ve spojení s chladem vyvolává příznaky nachlazení – zimomřivost, bolesti hlavy a šíje, vodnatou rýmu, kýchání apod. Ve spojení s horkem pak např. bolesti v krku, při polykání, suchý dráždivý kašel, pocení. Projevem větru je také obrna lícního nervu (Bellova obrna), často vznikající právě v kombinaci s větrem (průvanem).

Rozdělujeme 2 typy větru:

Vnitřní vítr je pojem, označující jednu z příčin onemocnění.
Ve většině případů souvisí s játry a vzniká různým způsobem. Nejčastěji jde o disharmonii čchi, krve nebo nedostatek tělních tekutin (krve), které byly nějak poškozeny, vyčerpány (například krvácením, stresem, stravou, emocemi) a "neukotví" jang, který se může přeměnit ve "vnitřní vítr". Způsobuje chvění a nervozitu, cukání víček, tik v oku, fascikulace ve svalech, křeče v končetinách

Vnější vítr Pokud se jedná o vítr, který nás napadá zvenčí, jedná se o vnější škodlivinu. Vnější vítr se velmi často spojuje s dalšími vnějšími škodlivinami – vlhko, horko, chlad.

V případě napadení určitým druhem větru se blokují plíce a objevují se různé příznaky, například horečka, zimnice, pocení, odpor k chladu, kašel, bolesti kloubů apod.

Napadení vnějšího větru různého druhu lze přirovnat například k začínající chřipce či akutní rýmě a dalším infekčním onemocněním.

Nadbytek větru 

• cukání víček či koutku úst
• chvění končetin
• křečovité trhání končetin
• bolesti hlavy
• závratě
• mžitky před očima
• bolesti hlavy
• ucpání nosu
• svědění v krku
• spasmus svalstva na obličeji
• přecitlivělost na vítr
• přesouvající se bolesti kloubů
• kožní vyrážky
• svědění
• mrtvice
• křečovité zešikmení úst
• ztuhnutí šíje

Co může způsobovat vítr

• příliš mnoho práce, stresu nebo fyzické zátěže – sportu
• dlouhé sledování internetu, sociálních sítí
• nekvalitní nebo nepravidelná strava
• klimatizace, různé ventilátory, 
• jízda na motorce 
• obyčejný průvan. 

Řešení:

• Nežijte nadoraz
• Vědomě odpočívejte
• Jezte, pokud možno pravidelně a vyhněte se delšímu hladovění (diety
• Jezte kvalitní jídlo připravené z čerstvých potravin (ideálně v biokvalitě)
• Vyhýbejte se potravinám, které krev vyčerpávají (např. cukr, nadbytek soli, mastné potraviny, polotovary, fast food apod.)
• Zařaďte jídlo, které prospívá tvorbě krve (tmavé maso, vnitřnosti, vývary z masa a kostí, červené ovoce a zelenina, vajíčka, zelená zelenina bohatá na chlorofyl, mořské řasy, kopřivy, kvalitní potravinové doplňky se železem nebo kyselinou listovou, tmavé fazole, čočka, tmavé bobulovité ovoce, meruňky, hroznové víno, třešně, celozrnné potraviny…)
• Na jaře je tedy dobré pamatovat na zvýšenou vnímavost těla na větrnou škodlivost a přiměřeně se před ním chránit.